(00138) Váradi a Fišmeister

Ač se už k současné poezii kriticky příliš nevyjadřuji, teď se vyjádřím. Každá neopodstatněná zásada je odsouzena ke konečné trapnosti. Tedy: v posledních týdnech se mi do rukou dostaly dvě sbírky, které mne zaujaly, a bylo by škoda, kdyby zapadly.

Celý článek

(00137) Kavárny a spol.

Musím říct, že nejsem příliš velkým příznivcem české hospody. Řekl bych, že jsem spíše kavárenský typ. Ne snad, že by v kavárnách ještě přežívalo něco z těch předválečných aristokratických dob, kdy v kavárnách vznikala nejlepší básnická díla, ta doba je už dávno pryč. Ale v kavárnách narozdíl od hospod nevládne hlučně rázná atmosféra bouchajících tlustých skel a páchnoucích záchodků. I zde se situace mění k lepšímu – snad díky osvětě lifestylových magazínů i TV programů typu Ano, šéfe!, jehož jsem příznivcem. Kavárny by ovšem též potřebovaly jemnou osvětu...Můj přítel Petr Váradi se o kvalitu kaváren v Roudnici zajímá a já rád dávám prostor jeho recenzi.

Celý článek

(00133) Nejlepší české básně

Titul Nejlepší české básně splňuje přesně takové pohoršení, jaké měl. Aniž by kdo antologii četl, už se o ní živě diskutuje:www.totem.cz nebo www.citarny.cz. Na Portálu české literatury raději změnili název antologie úplně, jak jim slovo nejlepší nešlo od úst a od ruky. Koho tohle téma zajímá, ať se jde podívat do kavárny Krásný ztráty 18.11 v 19:00, kde bude v rámci Dne poezie antologie představena.

Titul antologie předčil v subverzivnosti server iDnes.cz v článku s horrorovým titulkem Čeští básníci se pokusí o zmrtvýchvstání poezie, inspirovali je k tomu Američané. K jejich kreativitě nelze snad ani nic dodat. Každopádně už teď se těším, až bude kniha na světě.

(00131) Škola poezie

Uznávám, že blog trochu zanedbávám. Ale než se sem opět vrátím, několik odkazů na nesmrtelnou školu poezie na YouTube.

Jáchym Topol

Ivan M. Jirous

Ivan Diviš

Petr Král

Zbyněk Hejda

Jiří Kuběna

Miroslav Holub

Ladislav Novák

Josef Hiršal

Ivan Wernisch

(00130) Lobkowicz a Roudnice

Jako roudnický patriot jsem si se zájmem přečetl obsáhlý článek v Boston Magazine o Williamu Lobkowiczovi a jeho vztahu k Čechách, peripetiích ohledně navracení komunisty ukradeného majetku i o jeho záměrech s původně sídelním zámkem roudnické lobkowiczské větve, Roudnicí nad Labem. Z článku čiší bezradnost nad tím, jak zrenovovat a zachovat roudnický zámek. Největší problém je s jeho využitím – jako by chyběl realizovatelný nápad. Své plány má se zámkem roudnický obyvatel Michal Horáček. Něco se začalo hýbat i po nedávných změnách na radnici. Plány a nápady se vynořují a opět mizí, zámek chátrá ponechán ve stavu, který rozesmutňuje všechny roudnické patrioty. Slouží jako sklad nábytku, který se nevešel do Nelahozevsi ani nikam jinam. Zdá se, že řešení je zatím daleko.

Článek v Boston Magazine v angličtině s fotografiemi zde.

(00129) Děčínští autoři v Roudnici

Přijměte pozvání na autorské čtení děčínských autorů, které se uskuteční v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem ve čtvrtek 7. května. Začátek je v 18.00 hodin. Z knih a rukopisů budou číst skvělí básníci Radek Fridrich, Tomáš Řezníček a v Roudnici žijící Petr Váradi. Moderovat budu já a těším se na všechny, kteří si přijdou básně poslechnout.

Roudnice má dobré vlakové i autobusové spojení – to dodávám pro ty, kteří zvažují, zda přijet z Prahy či odjinud.

(00128) Rath, Rath, Rath!

Jsou malí zaprdění ublíženečkové; celé dětství přezíraní, snad šikanovaní. Nikdo si s nimi nechtěl hráth. Jednou ale přišla jejich chvíle a oni zaťali drápky. Z kouta se ozvalo: Prdel, kretén, sráth! A ono to fungovalo. Z otloukánka byl hrdina. Otloukánek, co se povznesl nad jiné otloukánky. Od té doby mluvil za ně. S jídlem rostla chuť. Na sprosťáctví si vystavěl kariéru. Dostal se až do parlamentu. A teď naposledy: "Mohl jste si odpustit ty invektivy, protože já jsem známý sprosťák, to dobře víte. A pokud mě omlouvá vrozená infantilita, pak vás omlouvá nejspíš vrozená či získaná debilita," na adresu jistého malíře Ivana. "Kdybyste ty jeho práce ukázal psychiatrovi, možná by stanovil šokující diagnózu. Všude je tam samá krev a rozčtvrcená těla". Kdybyste Ratha ukázali psychiatrovi, jeho diagnóza by nebyla šokující, ani překvapivá. Diagnóza byla dávno stanovena, víme my.

Ivan Bukovský: Přes plot / 170x270 / 1989

(00126) Pandora. Všednost.

Vyšlo nové číslo Pandory, tentokrát o všednosti. Přijměte pozvání na křest. Vhodné jak pro zapřísáhlé stoupence, tak i nesmiřitelné odpůrce literární (i jiné) všednosti. Pokud mi nějaká všední překážka nezabrání, i já přijedu a rád se s vámi potkám. Odkaz zde.

(00125) Entropa

Abych se přidal: Černého Entropa ukazuje, že uměleckým dílem není vlastně ta plastika, jako taková, (na mne až příliš explicitní) ale nakonec to, co podnítila. Smích nebo pobouření nebo zlomyslnost. Mystifikace nejdříve české vlády a pak veřejnosti na tiskové konferenci. Škodolibě očekávaný akt slavnostního odhalení. To všechno, o čem se píše v novinách. Katalog s neexistujícími autory. Hra se stereotypy a prvoplánovost, která z ní čiší, byť nemůže být jiná, chce-li, aby jejím produktem bylo to, co je zde tím skutečným záměrem: Humbuk jako umělecké dílo.

Takže, Davide Černý, za nic se neomlouvat, žádné makety nesundavat, to radši válku s Bulharskem!

(00124) Karl Marx (1818-1893)

"Owners of capital will stimulate working class to buy more and more of expensive goods, houses and technology, pushing them to take more and
more expensive credits, until their debt becomes unbearable. The unpaid debt will lead to bankruptcy of banks, which will have to be nationalized, and State will have to take the road which will eventually lead to communism."

Karl Marx, 1867 (čerpáno ze spamu mého e-mailu)

(00121) Nejpopulárnější český básník

Aby se poezie dostala do večerních zpráv byť veřejnoprávní televize, musí být jistě velká nouze o události. O tom, jak se o poezii referuje, si můžete udělat obrázek sami. Nepokrytě jsem ale rád, že se událostem, jako je Den poezie, které existují z podivuhodného nadšení a navzdory všem principům utilitaristické evoluce, občas podaří dostat na obrazovky v hlavním vysílacím čase. Ani veřejnoprávní televize (mám z toho termínu kopřivku) se nedokáže vyhnout bulvárním manýrám (což je koneckonců velký problém i tohoto blogu), to je věc známá a není ji třeba rozvádět.

Celý článek

(00116) Pacient ještě dýchá

Krize, ať už sám pojem prochází jakoukoliv krizí, je pro dějiny umění jev mající dobře známou důležitost. Ve chvíli, kdy se začne veřejně přetřásat, je jasné, že krize se posouvá do jiného, nadějnějšího stádia. Stav je pojmenován, kvašení začalo.
Ozývají se hlasy, že se česká literatura ocitla v jakémsi ghettu. Nerad bych se tímto pouštěl do polemiky s článkem¹ Štefana Švece, otištěného v týdeníku A2, přestože byl svou mírou zjednodušení – domnívám se – míněn jako vnadidlo případným diskutérům. Podobných textů se objevilo v poslední době několik, jedna taková polemika se rozdoutnala nedávno v Tvaru, objevují se další přípisky v internetových diskusích, na webech bloggerů, doušky v recenzích na nové knihy. Všechna tato snaha zdá se svědčit o snaze vyvolat širší diskusi nad současnou literaturou a položit na stůl několik otázek, které měly být položeny už dávno. Jakoby se však úsilí zmapovat současnou situaci v krajině literatury polemický střet vyhýbal. Jakoby bylo dost těch, kteří hází rukavici, ale nebylo nikoho, kdo by ji zvednul.

Celý článek

(00115) Co s tím Holanem?

Pár neuspořádaných poznámek k Holanově sbírce Na postupu:

Celý článek

(00114) Medana2008: Dny poezie a vína

Zatím jen fotograficky.

Celý článek

(00110) Říp: z Hory kopec aneb R. I. P.

Říp znamená hora. Ta Hora. Ve čtvrtohorách čedičová ostře zbroušená hora v průtočném jezeru. Dnes oblý masív v moři řepky. Kosmas mu přisoudil legendární příběh, který v minulých stoletích lákal tábory lidu. Dvacáté první století využívá horu jako symbol kýčovitého, pokryteckého češství. Podřipané jdou na procházku na Nový rok. Politici se zastaví na Pražské vyhlídce a zasněně se zahledí až kamsi za Ládví, do údolí, do kterého by chtěli patřit. Z Hory je dnes jen kopec, který snad nestojí ani za báseň. Vrcholem...

Celý článek

(00108) Hokej, oukej!

Sleduji šampionát v Kanadě a říkám si, zda je lepší být zapomenutým básníkem nebo zapomenutým hokejistou. Básník mi zde vychází vítězně.

Zapomenutý básník – to zní hrdě!

(00105) Svět knihy

V sobotu kolem poledne se stejně jako loni chystám na Svět knihy. Rád vás tam všechny uvidím a potřesu si pravicí. Těším se na tu záplavu knih, vždyť nakonec – musím přiznat, ač se to tváří intelektuálně – je to pro mě něco jako výlet do nákupního centra.

Celý článek

(00104) Landofobové vers. landofilové

Stojí za zamyšlení. Nekomentuji, jen zasmušile mlčím. Petr Váša zdá se mlčet nemůže.

Celý článek

(00101) Dementi: Host 4/08

Tak už to bývá, že chyby se řetězí. V mém příspěvku Moc diletantů jsem dal do perexu pouze část citátu redaktora Literárních novin Romana Sikory, čehož si nepovšimla Kateřina Bukovjanová, též redaktorka Ltn, a v dobré víře – snad i proto že uvedený citát ladí s její charakteristikou stavu současné poezie – jej uvedla v rubrice Hostu 4/08 Telegraficky a přiřkla mé osobě. Naštěstí použila jen první odstavec Sikorova citátu, čímž můj úděs trochu ztratil hrany, neboť tam není psáno nic (snad až na ono bezvýchodné ghetto), co by nešlo považovat za holý fakt. I tak ji mohl někdo upozornit. Třeba nějaký redaktor Hosta, který má onu rubriku na starost – i když chápu, že ani takový redaktor Hosta nemůže vědět všechno. Tak to by bylo. Omluvu nežádám, Kateřino, ta recenze byla velmi empatická. (To jen abych vyvrátil, že je to tu samá batrachomyomachie, jak tvrdí v komentáři k Moci diletantů Miroslav Fišmeister)

Celý článek

(00098) Polemika v Britských listech

Se zájmem sleduji tuto polemiku v Britských listech. I reakci Jiřího Drašnara (i když se domnívám, že zrovna jím zvolený způsob přesvědčí jen přesvědčené).

Celý článek

(00097) Čtenář poezie

Nejsem schopný si vést čtenářský deník. Nemám tu důslednost a nedokážu se k tomu motivovat. Zapisuji si pouze to, co jsem přečetl, jak mne kdysi inspiroval Orten ve svých denících. Zpětná četba titulů potom z mlhy času vyloví vzpomínku, nebo také ne. A tak mne napadá, že si tituly sbírek zapisuji třeba jen pro krásu zápisu, jejich emblematickou stručnost, jako popisku na šuplíku v archívu, který kdykoliv můžu vysunout.

(00095) Znehybněná Nehybnost

Mám pocit, že se můj oblíbený blogger zbláznil. Už dost dlouhou dobu se na jeho blogu objevuje zvláštní uskupení písmen. Bohužel, nemá moc rád interaktivitu a není možné ho oslovit přímo. Kdo se s ním znáte a bydlíte poblíž, zaskočte za ním, třeba potřebuje pomoc!

Celý článek

(00093) Moc diletantů

Poezie může být záležitostí povznášející. Často je ovšem u nás spíše věcí rmutnou. Mnohdy ve mně vznikal neodbytný pocit, že tu českou, současnou, vlastně nikdo nečte. S výjimkou jejích autorů, takzvaných básníků, a jejich vydavatelů, z kterých se třeba vyklubou nakonec také autoři a všichni si čtou své básně navzájem, uzavřeni v bezvýchodném ghettu, a chválí se za ně. Navzájem.
Jako je tomu třeba v Brně, kteréžto je městem s největší hustotou básníků na kilometr čtvereční. Nemůžete zajít do hospody, aniž byste nějakého nepotkali. A ochotného hned vám ze své produkce něco odrecitovat. Pobídnuti nejspíš štědrou grantovou politikou či donedávna štědrým kamarádem-sponzorem dokáží básnit o čemkoli, aniž by to mělo nějaký smysl. A často jen, jak to pěkně řekl Brecht, oznamují, že déšť padá seshora dolů a že židle je židle, podobaje se malířům pokrývajícím stěny potápějící se lodi malebnými zátišími. Ale snad jsou podobná tvrzení přece jen trochu přehnaná. Kdo ví, v čem vlastně vězí krása a pravda a smysl poezie?

/Roman Sikora je redaktorem Literárních novin, v nichž odpovídá za rubriku Umění. Text vyšel v Literárních novinách 2008-4 na straně 16. Publikováno online 14.2.2008/

(00089) Kam s ní

Český literárně komunikační prostor stále víc připomíná jeskyni bez ozvěny. Kladu si otázku, z čeho pramení ta neochota k dialogu, k polemice, a napadá mne, že snad kvůli tomu, že jsme všichni na jednom břehu a místo halekání přes vodu nám stačí tichá domluva. A pak tedy, říkám si, odkud se bere to nutkání k obraně toho, co není napadáno? Jak bránit tvrz, kterou cizí vojsko obchází spíš, než že by ji obléhalo nebo se ji dokonce pokusilo ztéci? V české literární obci tu a tam zaslechneme volání po autoritě, po kritické osobnosti, která by rozčeřila vlnu a přinesla zdravý proud. Česká literární kritika je – zdá se – schována na univerzitách a věnuje se bádání: volí tu nejsnazší cestu. Nehledá, protože nemá čas číst. Spokojí se s konstatováním, že v současné poezii panuje nebývalá bída. Třídí už roztříděné a vyprazdňuje nové zásuvky pro staré věci. Mluvím o poezii, která (ze své podstaty odstředivá) se nenese v hlavním proudu umění. Jedna strana obviňuje druhou: kritici básníky, že není co číst, čeho se chytit; básníci kritiky, že neinspirují, neodkrývají, neodhalují omyly...Básníci reagují blahosklonným nezájmem o reflexi svého díla: jen když někdo něco napíše a vystačí si s tím, že jejich sbírky jsou vydávány a básně se tisknou (a některé i prodávají). Kritici recenzují s použitím stále stejného, omletého arzenálu klišovitých výrazů a floskulí, ale opatrně, jen někoho neurazit nebo, bože chraň, někomu neudělat bebí. Málokterý kritik si klade požadavky. Vždyť co je dnes ta poezie? Na čem se shodneme, že v ní nesmí chybět? Není naše toleranční pole příliš široké, že se pod pojem báseň schová všechno?
I tady rozprášila své spory plíseň všude se rozlézající politické korektnosti a ten náš rybník je přeci tak malý. Nikdo necupuje mrtvého klasika, žádný slušňák přeci nepolíčkuje kamaráda, nikdo neplive na cizí vrata. Bojí se, že by se mu to mohlo vrátit.
Pokud připustíme, že poezie je povahy konsenzuální, pak se ptám, kdo s kým určuje, co budeme za poezii považovat, když téměř žádná diskuse nad poezií neexistuje? Kdo by se jí zabýval, když už samotná poezie představuje pseudoproblém, který by mohl připomínat meditaci nad králičím bobkem?
Čest výjimkám!


Celý článek

(00087) Hledejme jinde

Diskuse, kterou vyprovokoval Tvar č. 20, bude jistě pokračovat a pokračuje. Alespoň na miniaturní české básnické scéně je to – jak se říká – "issue". Možným řešením údajné krize je jiný pohled. Třeba ten, který prosazuje náš současný disent:

Co ty sám bys tedy čtenářům Obrysu-Kmene doporučoval k přečtení z české literatury posledních patnácti let?
Evu Frantinovou, Ivanu Blahutovou, Michala Černíka, Karla Sýse, Jaromíra Pelce, Ivo Odehnala, Ivana Fontanu, Zdeňka Frýborta, Vladimíra Janovice, Jiřího Žáčka, vesměs literaturu alternativní k té kanonizované a komerčně prezentované. Představují mi českou literaturu posledních patnácti let hodnou pojmu literatura. (ALEXEJ MIKULÁŠEK, MICHAL ČERNÍK)

Nenechme se mýlit, underground stále žije – jen jakoby se litosféra obrátila. A pokud někdo žehrá na pestrost českého poetického rybníka, zde je alternativa. A jestliže má někdo pocit, že tato poezie nedosahuje potřebných literárních kvalit, ať to dokáže věcnou a ideologicky nezatíženou metodologií. Anebo ať mlčí jako dosud – i to je prezentace názoru.

(00086) Petr Boháč v Tvaru aneb Házíme rukavice, ale nikdo je nezvedá

O české poezii: "Nepracuje ani s myšlenkou, ani s metafyzikou či experimentem, jen ten obraz je důležitý." O nakladatelích: "Některá nakladatelství totiž jako by klonovala pořád stejný typ básnění. Trefuji se do Hosta, ale Host má skutečně jednu knížku za druhou, kde básníci jako by se kopírovali navzájem. Samotní básníci v tom žijí a v Hostu a Welesu to tak mají rádi, rádi to vydávají a snad se to i s radostí čte."

Poezie už byla /rozhovor s Petrem Boháčem/ Tvar č.20

(00085) Čtenář poezie 2007

Doplnění příspěvku (00067)

Celý článek

(00082) Welesův kulturní listopad

Program kulturních akcí

23. 11. 19.00 Večer Welesu
poetická kavárna Obratník
literární večer s autory časopisu Weles – Irena Václavíková, Pavel Rejchrt a Radek Fridrich

29. 11. 20.00 Večer Welesu
poetická kavárna Obratník
autorské čtení – Viola Fischerová, Petr Borkovec a Hana Pachtová

4. 12. 20.00 Křest knihy a CD Petra Hrbáče – Čekali
literární večer v kultovním prostředí Skleněné louky v Brně, galerie Půda

11.12. 19.00 Večer s Welesem, o Welesu
klub Mumie
v rámci literárního festivalu, který pořádá časopis Pandora. Vystoupí Ondřej Slabý, Petr Čermáček, Miroslav Chocholatý, Josef Straka.

13.12. 20.00 Weles ve spolupráci s Amnesty International Brno
Skleněná louka, galerie Půda
o samizdatové literatuře a podmínkách literární tvorby v komunistickém Československu.

(00081) Pandora: dvě pozvánky

Vyšlo nové číslo Pandory tentokrát o experimentu.

Celý článek

(00080) Literatura: život společenský

Pro ty, kteří by rádi zašli na nějaké literární čtení, smutná zpráva. Mají jen málo možností, jak se o nějaké akci dozvědět. Vlastně neexistuje žádný literární server, který by primárně informoval o aktuálním literárním dění (opomineme-li, že to nejdůležitější se děje za stolem s vyloučením veřejnosti).

Celý článek

(00079) Mezinárodní den poezie

Zas další akce, o které by se mělo vědět a neví. Další info na blogu Zory Šimůnkové.

Stále čekám, že si knihkupci uvědomí, že pořádat a podporovat literární akce je v jejich zájmu. Třeba Kosmas podpořil Den poezie tím, že na svých stránkách uvedl tentýž odkaz. Je to hodně, nebo málo?

(00078) Nová moderátorská hvězda 333: Briga

Málokdy trpím u TV tak, jako jsem trpěl u včerejšího až bizarně lajfstajlového 333 s mysliveckou tematikou na ČT2. Přepínal jsem už ve stavu nezvladatelné hysterie. Co nám to proboha děláte? Chcete zabránit myslivcům, aby chodili do lesa a raději zůstali u televize? Pokud zůstane u jednoho dílu, budiž, jako kuriozitu to beru. Ale jestli příště budou na pořadu letečtí modeláři, u mě jste skončili.Pozdravuji hvězdu pořadu psa Brigu. Moderátoři už jsou dost okoukaní -

Celý článek

(00073) Reminiscence na bítovské téma

Ivan Diviš [Bítov 1996]:

Celý článek

(00072) Poetry may appeal to people who are more likely to be self-destructive

Zajímavý výzkum proběhl před pár lety v Americe:

Celý článek

(00071) Zarafest dobrý!

Všichni dělali, co mohli, aby se publiku zavděčili. Pochopitelně – kdo nehledá špetku porozumění, že? Napadá mne, jak moc musí být dnes básník performer, aby se o něm vědělo.

Celý článek

(00068) Zarafest 2007

Jsou akce, které by si zasloužily větší míru propagace. Prostě za to stojí. Tahle má propagaci víc než ubohou. Skoro se zdá, že se jedná o událost nějak programově utajovanou, když ji nezaznamenal ani pozorný Ondřej Lipár do svého Kalendáře literárních událostí (který by si mimochodem zasloužil spolupráci více lidí a větší publicitu, protože nic lepšího a podobného, pokud vím, není, třebaže zůstává zatím jen ve formě výborného nápadu) Takže na Zarafest se těším, autorské obsazení a program vypadají opravdu lákavě.

BTW: Tenhle plakát dává jasně najevo, že existují větší a menší básníci.

(00067) Čtenář poezie 2007

Zapisuji si veškerou četbu, snad abych knihy nečetl zbytečně dvakrát, aniž si to zaslouží. Protože tento blog věnuji poezii, zde je seznam básnických sbírek, které se mi objevily na stole, v posteli, na záchodě nebo v knihovně a které jsem měl to potěšení přečíst. Některé poprvé, některé po několikáte... Pokud má někdo tip, c z poezie ještě stojí za přečtení, sem s ním!

Celý článek

(00065) Trojčení

Bogdan Trojak uspořádal setkání vinařů s básníky v malé, leč slavné obci Bořetice. Nálada byla příjemná, víno víc než to. Přednášely se verše Ivana Wernische v režii Dimitrije Dudíka, dramaturg Petr Stančík, hlavní recitátor Bořivoj Navrátil. Autor veršů byl přítomen, četl a odpovídal na dotazy. Víny a enogastronomií provázel Milan Magni. Zatím jen několik fotografií.

Celý článek

(00064) Z krátké cesty do Londýna

Vrátil jsem se z Londýna už minulý týden. A než se objevilo auto naložené benzínem a hřebíky u Piccadilly a dva Asiaté v planoucím džípu na letišti v Glasgow, Londýn žil dvěma událostmi – krátkodobě tím, že se od prvního července nesmí kouřit na veřejných místech.

Celý článek

(00063) Převody a ložiska

Několik posledních dní jsem trochu v křeči. Jaksi se to kupí a přeskupuje. Zchvátila mne lyrika, překládání, práce, ta snad nejvíc. Miluju takovouhle nabuzenost.

Celý článek

(00059) Podřipské čtení

Celý článek

(00057) Jak je na tom česká poezie po druhé

Jaká je recepce české poezie z pohledu zvenčí, je možné zjistit letmou procházkou pralesem internetu. Ale nebojte se, nepoškrábete se! Zajděte si třeba na http://international.poetryinternationalweb.org/. Propagace české poezie ve světě je tristní – netřeba hořekovat – snad to tak čeští básníci chtějí, snad jim tak velí vrozená básnická skromnost... Není se co divit, že se pak nadáme následujících výroků:

Celý článek

(00053) Antologie u Dybbuku?

Bude? Nebude?

(00051) Na Bítově

Ilustrace k předchozímu příspěvku. Trochu nostalgie. Za foto děkuji Soně Pavelkové. [Zleva David, Trojak, Děžinský, Hruška] 

(00050) Rybník české poezie

Zaujala mne tato charakteristika české poezie posledních let: In the Czech poetry of the last decade, it does not seem possible to detect either particularly innovative tendencies or the desire to break with the traditions of the twentieth century. But it is not poetry of epigones [Annalisa Cosentino, professor of Czech literature at the University of Udine; Semicerchio 32-33/2005]. Takže nic objevného, nic, co by se vymezovalo vůči generaci předchozí, a přesto nejde o poezii epigonskou.

Celý článek

(00049) Já vím, trochu jsem se zasekl

Ale napravím to – brzy bude měsíc v úplňku, něco napíšu. Teď zrovna přecházím únavu. Budím se s pocitem, že jsem unavenější, než když jsem šel spát. Tak tedy jedna báseň, která z toho vznikla.

Celý článek

(00046) Nad dávnými "hříchy"

Každý může jít jen jednou cestou, i kdyby se mu zajímavé zdály obě. Zařekl jsem se, že už nikdy nebudu psát kriticky o poezii jiných básníků.

Celý článek

(00043) Mediální echa

Zdá se mi, že žiji v jakémsi falešném echu toho, co se ve skutečnosti děje.

(00039) Plivanec na plivanec

Jsou věci, ke kterým se prostě vyjádřit musím, i když nezaručuji nic objevného.

Celý článek

(00037) Pozvánka na křest a autorské čtení

Zvu všechny své příznivce i příznivce nevšedního magazínu Pandora na autorské čtení (předpokládám, že mé jediné v Severních Čechách v tomto roce)

Celý článek

(00035) Nesoustavné poznámky

Díky Kubě vzniklo nové slovo: biskupka. Fotbalista Pavel Horvát důsledně vyslovuje debut tak, jak se píše (není to dlouho, co jsem stejně tak vyslovoval slovo nuance). Horvátovi jsem za to ubral koncové h, stejně se nevyslovuje. Stále se někdo snaží odlegendizovat dílo již dávno odlegendizovaného Petra Borkovce (Karel Piorecký, Host 1/2007). Donedávna jsem si myslel, že Ortenovka byla opět rána mimo terč, ale Šindelkův verš za sebou v místnosti jsem nechal tři různé sny/ každý obalený jedním lidským tělem mne vychýlil z rovnováhy snad na tu správnou stranu (tentýž Host). Televizní moderátoři vystupňovali své úsilí a bohužel stupňují, jak umí (a situace se stále více přiostřuje). Krční mandle se mi zvětšila do ohromných rozměrů a bojím se, že mi příliš tlačí na mozek. Rána jsou v Roudnici úchvatná, leč trochu tmavá. Končím vysílání. may day

(00033) Dva z regionu

Rád bych se „vyjádřil“ ke dvěma zajímavým literárním časopisům, které se mi v poslední době dostaly do ruky. Ale protože nejsem úplně nestranný (v jednom mám několik svých básní a v druhém překlady), omezím se jen na malou noticku.

(00030) Zlatý slavík, stříbrný havran

Nemají to zas tak těžké, říkám si, sleduje Zlatého slavíka.

Celý článek

(00029) Předvánoční zpráva o konci světa

Jen malá zpráva do virtuálního světa. Jen pár poznámek na okraj všedního boje.

Celý článek

(00028) Fotky ze Slovinska

(00027) Den poezie

Výročí úmrtí Karla Hynka Máchy rozvířilo bahno našeho poetického rybníka a vyneslo na povrch několik zajímavých akcí.


Celý článek

(00026) Na okraj mé cesty po Slovinsku

Slovinsko je především malá země a z toho, co jsem měl možnost poznat, má ráz víceméně venkovský. Asi tak se musí cítit Američan cestující po Moravě. Mají dobré silnice, gastronomii, víno. Dívky a ženy mají neustále přísný a trochu nepřístupný výraz, móda nese vliv italský. Jezdí v nových vozech a jejich domy jsou upravené. Poezie střízlivá.

(00024) Terorismus v Roudnici?

Několik poznámek k životu a dílu (budu se snažit být stručný – ždíme pračka, takže se stejně nedokážu dlouhodoběji soustředit):

(00023) Michael and Me

Je možné, že nemáš vůbec žádné sociální cítění? zeptala se mě manželka, když jsem poukazoval na nesmyslnost Moorovy argumentace v jeho starším dokumentu Roger and Me (1989). Film je o těžké situaci, do které se dostali obyvatelé jeho rodného města, když General Motors přestěhovali svou továrnu do Mexika a zanechali ve Flintu desítky tisíc nezaměstnaných.

Celý článek

(00022) O poezii a zavřené hubě

Vždycky když čtu, poslouchám (v rozhlase) nebo sleduji (v TV) kladné recenze, uvědomím si, jak moc se dbá na to, aby v nich zazněla slova autentický, nepřikrášlený, syrový, pravdivý.

Celý článek

(00021) Všude poezie

Začal bych tím, že poezie souvisí se vším. To abych tak trochu omluvil můj následující příspěvek, který se moc literárního provozu netýká. Proběhla další konference pro učitele angličtiny, tentokrát v Hradci Králové. Byla moc inspirativní pro mne jako učitele angličtiny a neméně pro mne jako básníka (resp. toho, kdo se o to snaží). Omlouvám se taktéž za nevyhnutelnou nesoustavnost a fragmentárnost tohoto příspěvku, které jsou vynucené prostou snahou nenudit.

00019

Výprava na děčínský Zarafest

1. DEN

00018

V Děčíně se koná další ročník literárního Zarafestu. Doporučuji všem, jedu se také podívat. Tady je program:


Celý článek

00017

Jak jsem se rozhodl publikovat pod nickem

Jak obtížné je publikovat na internetu! – vyrukovat jen s jednou básní, jedním textem bez kontextu, kterým je společenství dalších básní, vnitřní struktura sbírky nebo třeba celá záruka autorova díla, jde-li o básníka prověřeného, tedy abych byl přímý – jeho jméno. Takže si najdete nějaký renomovaný publikační server (nebudu jmenovat, abych se neprozradil) a jdete s básní na trh.

00012

Včera jsem byl na čtení Wagonu v Týnské literární kavárně. Na jídelním lístku byli Anna Nymová, Jakub Nykos Ouhrabka, Kateřina Rudčenková a Martin Švanda.

Celý článek

00005

Dnes jsem se dočetl v MF Dnes, že Pluháček končí s Petrovem. Dá se tomu rozumět vzhledem k tomu, co se říká o jeho zdravotním stavu. Je mi to líto, ne snad kvůli tomu, že vydává Viewegha (ten koneckonců nekončí, jen bude vydávat pod jinou značkou), ale kvůli tomu, že je to člověk oddaný poezii a literatuře vůbec, který spojil evidentně vynikající manažerské schopnosti s něčím tak "šlechetným" jako je literatura.

Celý článek

00004

Včera večer schůzka místního English Club(u). Ujasnil jsem si pár věcí ohledně překladu. Trošku mě děsí, že moje psaní kontraktuje techniky a motivy toho, co překládám. Musím se hlídat. Nathan mi slíbil, že mi s některými básněmi pomůže, jeho čeština je už docela solidní. Včera jsem se dozvěděl, co znamená chanting CRAN, které pořvávají fanoušci fotbalového klubu na hráče... je to zkomolenina Go on!, kdo by si pomyslel...věděl to Alex, no, je to profík:)

Celý článek

00002

Celý včerejší večer jsem strávil četbou novozélandské poezie. Musím říct, že mne nijak nebere. Celý ten prostor se realizuje v metaforických popisech, které tak nějak vyšumí do impresionistického prázdna, nebo je o lásce, opouštění, častý je popis výletu apod.

Celý článek